Na pokraji

Byl další šedý den, na ulici ani noha a Naruto, sedíc u okna, nervózně podupával nohou.
Rozlétly se dveře jeho hotelového pokoje a Sakura rychlými kroky napochodovala k oknu, před kterým se krčil.
"Nenašla jsem ho. Prostě tam nikde nebyl." řekla a v  jejím hlase bylo slyšet, jak potlačuje zlobu.
"Hm." opáčil bez jakéhokoli zájmu Naruto.
Sakura se k němu sehnula. "NARUTO!" zakřičela.
"Co je, sakra?!" rozkřikl se na ní a při vstávání odkopl židli. Sakura vyděšeně ustoupila a v očích měla zdánlivý strach. Celou dobu se snažila dívat se Narutovi do očí, ale po chvíli uhnula pohledem na zem.
"Nechtěl jsem, promiň.."
Sakura se znovu podívala  na Naruta a mírně se pousmála. "Je to tvůj sensei, on určitě přijde. Někde se opil, koupil si pár společnic a teď střízliví někde.. Snad blízko."
Naruto se znovu zadíval z okna. "Tak díky, že jsi se šla po něm podívat." řekl tiše.
"Nikdy jsi nebyl tak smutný, když se Jiraiya nevracel. Co se stalo?" zeptala se zmateně Sakura.
"Nezajímá mě, kde se ten starý perverzák potuluje. Měl jsem jít trénovat, ale ten idiot mi to překazil. Jestli přijde, řekni mu, že jsem šel pryč."
Sakura sledovala, jak se Naruto pomalu zvedá ze židle před oknem a lhostejně si našlapuje ke dveřím.
Jsem idiot. Proč jsem to Sakuře neřekl? A nebo spíš proč to ona neví? Proboha, teď si myslí, že se strachuju o toho starýho blázna. Vždyť je to dneska rok, co Sasuke odešel! Poslal jsem ji hledat Jiraiyu jen aby na chvíli vypadla z mojí blízkosti a nechala mě být. Celý den do mě hustí ty její kecy a ani si nevzpomene, co se před rokem dělo.

Naruto rychle seběhl schody a namířil si to přímo k hlavním dveřím vedoucím na ulici. Rychlými kroky kráčel prázdnotou a přemýšlel, kam to vlastně jde. V hlavě se mu přemítaly vzpomínky a to, jak byl on i Sasuke hloupý. Snažil se vzpomenou si na jeho pohled. Ten chladný, bezcitný pohled, kterým ho vždycky dokázal naprosto dostat do jiného světa.

Venku byla nepříjemná zima a tak Naruto začal přemýšlet, kam se uklidí, aby ho tam Sakura nenašla. Když procházel okolo divného motelu, uvědomil si, že to bude to pravé. Vypadal zcela opuštěně a klidně. Když vešel na recepci, za stolem se krčila stará žena a zmateně si Naruta prohlížela.
"Chtěl bych pokoj." řekl Naruto a položil peníze na stůl. Žena žena je chvíli zkoumala, pak shrábla do kasičky a vytáhla z šuplíku klíč. "Tady, tady.." zachrchlala a položila ho na stůl. Naruto ho rychle popadl a s klíčem pokoje číslo 4 se vydal do přízemní chodby napravo od babičky za stolem.

Když se dostal dovnitř, byl překvapen, že je tak čistý a pěkně upravený. Sundal si boty, lehl si do voňavé postele a za pár minut usnul.

Jakmile se probudil, chaoticky se rozhlédl po pokoji a hledal hodiny. Poté co je spatřil se rychle posadil a zjistil, že je půl dvanácté v noci, tudíž že prospal celý den. Byl rád, že nemusel jen přemýšlet nad Sasukem a jeho odchodem. Zvedl se z postele a vydal se najít sprchy.
Když vyšel z pokoje, na chodbě bylo jen jedno světlo. Rozhlédl se a na druhé straně chodby spatřil obrázek značící dost pravděpodobně koupelnu.
Když došel ke dveřím a nadějně je otevřel, zklamání ho neminulo. Veřejné sprchy nebyly tak čisté a krásné jako pokoje, ačkoli teď, když tam nikdo nebyl, tam krásné vonělo mýdlo.
Mýdlo. To je to co nemám!Naruto vkročil dovnitř a zadíval se jednotlivě ke každému sprchovému koutu zahaleného igelitovou plachtou, jestli tam někdo mýdlo nenechal. U předposledního koutu spatřil malou lahvičku červené barvy. Vesele se zasmál a namířil si to přímo k ní. Cestou si sundal tričko a pohodil ho na mokré kachličky. Když se shýbal k lahvičce s mýdlem, ucítil pohled probodávající ho jako nůž. Otočil se čelem ke sprchového koutu a spatřil to.

Spatřil ten známý, chladný pohled. Ty známé, tmavé vlasy. Ty hluboké oči.
Nezmohl se na víc než jen pootevřít ústa.
"Naruto Uzumaki." uslyšel znít v ozvěně prázdné místnosti. Nevěřil tomu. Pořád se díval do jeho temných očí a snažil se namluvit si, že to není pravda.
"Sa-sa-sasuke.." zašeptal a do očí se mu vehnaly slzy. Jeho pohled ho stále probodával a nahnal mu husí kůži. Vždyť on tam seděl, ON, ten, kvůli kterému Naruto probrečel tolik nocí po tom, co odešel, seděl tam jen v ručníku a měl ten svůj pohled.

Naruto, stále se krčíčí nad lahvičkou mýdla, byl konečně schopen slova. "Co tady děláš?"
Sasuke zavřel oči, pousmál se a klekl si na čtyři před něj. Provokativně se k němu naklonil a kousl ho do rtu.
Naruto nechal dopadnou svoje kolena i ruce na zem a když Sasuke zvedal hlavu od jeho rtů, rychle se k němu přehoupl a políbil ho. Cítil, jak chce být Sasuke dominantní a jak začal přirážet. Jako by se s ním chtěl prát. Ale tak nádherným způsobem, říkal si Naruto. Sasuke dal Narutovi ruku na záda a pomalu ho položil na zem. Začal si jemně pohrávat s jeho vlasy a pak se odtrhl z Narutova polibku. Pozvedl hlavu a zadíval se mu do očí. Narutov viděl, jak se snaží být stejný jako vždycky, bezcitný, ale v koutku oka mu svítila touha. Pohladil ho po tváři a posadil se. Když cítil Sasukeho tělo, jak se dotýká s tím jeho, vrhl se dopředu a přitiskl se na hruď toho, po kterém nejvíce toužil. Jemně mu sevřel kůži mezi zuby a pak táhlým pohybem přejel jazykem k jeho krku. Sasuke uchopil obě Narutovi ruce a přimáčkl ho ke stěně. Držel ho tak silně, že s nimi Naruto nemohl vůbec pohnout. Sasuke se přiklonil k jeho uchu a pomalu ho olízl.
"Jsem tady právě teď a jenom pro tebe.." zašeptal. Naruto vzrušeně zaklonil hlavu a ucítil Sasukeho rty na svém krku. Věděl, že si s ním bude ještě dlouho pohrával. Když se chtěl vytrhnout z jeho sevření a začít se svojí hrou, Sasuke se k němu tělem přitiskl a jeho rty znovu spočinuly na těch Narutových. Prudce vnikl jazykem do jeho úst a jeho dominantní povaha se znovu projevila. Omámený Naruto se přestal vzpírat a jeho ruce povolily. Sasuke kolenem jemně zatlačil na Narutovu ztopořenou chloubu a pustil ho. Jakmile měj Naruto své paže volné, projel s nimi Sasukeho vlasy a pak ho jemně začali škrábat na zádech.
Sasuke rozepnul Narutovi kalhoty a začal je pomalu stahovat. Naruto se nadzvedl a na chvíli přepral Sasukeho jazyk ve svých ústech. Odpojil se a udýchaně přidržel Sasukeho kousek od svého těla.
Vzdychl a klekl si. Kalhoty měl u kolen a jeho mužství se dotýkalo toho chladného protivníka. Cítil napětí a snažil se v jeho očích najít odpověď na jedinou otázku. Co bude teď?Chvíle ticha byla přerušena Sasukeho rychlým pohybem vpřed, kterým znovu zaútočil na Narutovy rty a přitom si jednou rukou stáhl ručník, který měl okolo pasu. Najednou vložil mezi své a jeho ústa prst a jazykem mu po krku sjel až k hrudi, kde ho jemně kousal do bradavek a těšil se z každého Narutova stenu. Vzrušený Naruto ho pohladil po vlasech.
Sasukeho ruka se nevinně začala přibližovat k rozkroku vzrušeného, blonďatého chlapce. Ten byl mírně zmatený, ale zcela v extázi. Znovu zaklonil hlavu a pevně se opřel o stěnu. Cítil, jak ho Sasuke pevně uchopil silnýma rukama a jazykem přejel od bradavek až k podbříšku, kde hlavu zvedl a vzal Narutův úd do úst.
Ten se pevně přitiskl ke zdi a zasténal. Sasuke si s ním nejdřív jen tak pohrával a laskal jej, ale pak začal jemně, avšak intenzivně přirážet. Naruto mu zabořil prsty do tmavých vlasů a pomalu začal udávat tempo. Nestačilo mu to a tak stále přidával a přidával.
Křečovitě svíral pěst druhé ruky a po chvilce dokonalé rozkoše vyvrcholil do Sasukeho úst. Poté se rychle posadil a nevrle se přisál k jeho rtům. Pral se se Sasukeho jazykem, ale znovu byl nucen povolit a nechat se vést. Najednou se rychle otočil k Sasukemu zády a položil mu ruku na svá ramena.
"Jsi si jistý?" zeptal se Sasuke a opřel svou hlavu o tu Narutovu.
"Víc než to." řekl Naruto, otočil se a políbil ho.
Sasuke pomalým pohybem Naruta mírně předklonil a po pár vteřinách do něj vnikl. Naruto cítil bolest a silný tlak, ale vše ihned odeznělo a oba dva cítili skvělý pocit. Pocit štěstí.

Po tom všem se Naruto unaveně svalil na Sasukeho a ten spokojeně vydechl. Objal Naruta a přitiskl ho k sobě pevněji. Když po pár minutách uviděl, že usnul, zvedl ho a donesl do pokoje, kde ho položil na postel a pomalu ulehl vedle něj.

S přicházejícím ránem se Sasuke probudil a zadíval se na spícího Naruta. Jak pomalu dýchá a roztomile drží peřinu v obou rukách. Sklonil se k němu, políbil ho a se slzami v očích mu sevřel ruku. "Miluju tě, Naruto." řekl tiše a zavřel oči, ze kterých posléze vyteklo pár slz. Zvedl se z postele a míříc ke dveřím se znovu ohlédl na Naruta. Ten ale náhle seděl, stále svíral peřinu, a tváře měl celé od slz. "A já tebe, Sasuke.." vzlykl. 
Sasuke se pousmál a otáčeje se ke dveřím, mizel z Narutova života.